Protože původ tantrického buddhismu je pravděpodobně pozdější než existence zenu v Číně, není důkazu, že by tu šlo o zpětný vliv čínského zenu na tantrický buddhismus. Paralely k výrokům zenu se dají zjistit v tantrickém díle Saraha z desátého století:
- Jestliže tato (pravda) je již zřejma, k čemu je rozjímání?
- Je-li skryta, pak měříme jen temnotu.
- Mantry a tantry, meditace a soustředění, to všechno jsou příčiny sebeklamu.
- Neposkvrň soustřeďováním, co je svou povahou čisté, nýbrž přebývej ve své blaženosti a přestaň s tím trápením.
- Všechno, co vidíš, je to, vpředu, vzadu všemi deseti směry.
- Ještě dnes dovol svému mistru, aby ukončil tvůj klam!
- Podstata nebe je původně jasná, ale trvalým nazíráním na ně se pohled zatemní.
Podobně se vyslovuje tibetský buddhismus v tradici o Krátké Stezce, která je myšlena jako rychlý a přímý vzestup do nirvány těch, kdo mají potřebnou odvahu; v "Šesti pravidlech" Tilopy objevujeme učení, ve kterém je obsažen ještě větší důraz na bezprostřednost a přirozenost než v zenu:
- Žádná myšlenka, žádné přemýšlení, žádná analýza, žádná příprava, žádný záměr; ať se to samo upraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat